×
HOME O PROJEKTU SLUŽBY ČLÁNKY KONTAKT

JAK (NE)SBALIT HOLKU NA ULICI II.

Dívka #1 

Chtěl jsem se poučit z minula a první holku oslovit pouze s cílem rozmluvení se. Bylo hned znát, že mi o nic nejde, protože jsem nebyl vůbec nervózní.

Já: „Ahoj.“

Ona: „Ahoj.“

Já: „Prosím tě, víš kde je tady Veselá čajovna?

Ona: „Jo. To je támhle (ukazuje správný směr).“

Já: „Jo, tu znám, ale tady jsou prý dvě… a mi teď nějak nejdou data…

Ona: „Tak počkej (vytahuje mobil).“

Ona (po chvíli): „Vidíš, jsou tu dvě.. ale tahle je jenom na ulici Veselá. Jmenuje se asi Friends tea house. Musíš tudy a pak doprava.

Já: „Tak jo, díky!"

Ona: „Není zač (směje se).“

Až teď si uvědomuju, jak hezky se směje a že je vlastně hezčí, než jak mi připadala, když jsem za ní šel. Bohužel jsem se z nějakého důvodu držel svého debilního cíle se pouze rozmluvit. Tahle přitom o to přímo volala.

 

Dívka #2

Já: „Ahoj. Já jsem Adam.“

Ona: „Ahoj. Lúcia.

Já: „Já ti chtěl jen říct, že se mi líbíš.

Ona: „Aha. Okej (docela nucený úsměv). Já mám ale přítele.“

Já: „A chceš dva?

Ona: „Nene, děkuju.“

V duchu mám z jejího poděkování výbuch smíchu.

Já: „No není zač! Měj se.

 

Dívka #3

Já: „Ahoj. Já jsem Adam.“

Ona: „Ahoj. Tereza.“

Já: „Já ti chtěl jen říct, že se mi líbíš.

Ona: „Fakt? (překvapeně) Tak to děkuju.“

Já: „Jsi singl?

Ona: „No.. jo.

Já: „Já taky.

Ona: „Hmm :-).“

Já: „Tak si vyměníme čísla a budeme si psát o tom, jak jsme singl.

Ona: „Hehe, tak jo.“

Dáváme si čísla. Ptám se ji ještě, kam jde. Přijde mi blbé se loučit hned po tom, co jsme si vyměnili čísla.

 

Dívka #4, #5, #6

Po prvním dotazu, kde je Veselá čajovna, nakonec dostávám chuť se tam podívat. Sedám si kousek od tří holek (cca 20 let). Po cca pěti minutách od toho, co jsem se uvelebil, se na mě všechny tři otáčí a naše pohledy se potkávají. Začínají se blbě hihňat. Po patnácti minutách se zvedám na WC a cestou zpět jdu za nimi.

Já: „Holky, mi to nedá. Proč jste se před asi 15 minutami na mě naráz otočily a začaly se blbě hihňat.“ Seznávám, že mají pouze přes 18.

Jedna z nich (Ta nejhezčí, ačkoliv jsem mluvil na jinou. Je zřejmé, že pro dívku je atraktivita nutností pro to, aby se se stala lídrem své skupiny): „Promiňte. My si myslely, že Vás rušíme nebo něco.“ (měl jsem s sebou notebook, do kterého jsem sepisoval předešlé pokusy).

Tato odpověď mi bere dech. Za prvé – jsem starý (vykaly). Za druhé – myslel jsem, že se na mě koukají a hloupě hihňají, protože jim přijdu atraktivní. Evidentně ne.

Já (ještě opařený): „Aha. V pohodě :-). Klidně se bavte nahlas.

Odcházím s vědomím, že jsem starý a neatraktivní.

FACEBOOK

AKTUÁLNĚ

Schopnost co nejlepšího uvědomění si, že jsme smrtelní, zvyšuje u člověka úroveň sebevědomí, schopnosti starat se o blízké, či možná paradoxně… snižuje obavy ze smrti.